Vánoční tradice napříč střední Evropou

Přemýšleli jste někdy o tom, že ačkoli jsme součástí střední Evropy, máme všichni jinou národní identitu a odlišné (někdy diametrálně) tradice? Dnes se podíváme na to, jaké rozdíly panují při oslavách Vánoc napříč všemi středoevropskými zeměmi. Tak co máte k večeři, sousedé?

 

 

Vánoční tabule na Slovensku

 

Slovenská vlajka - jak se slaví Vánoce na SlovenskuSlovenské vánoční tradice se od těch českých příliš neliší. Hlavním rozdílem je vyšší zastoupení věřících, které se na Vánocích projevuje. Podle nejnovějších průzkumů se k některé z církví hlásí až 84 % obyvatel. Velkou roli, ostatně jako v každé zemi, hrají i jednotlivé regiony a konkrétní rodiny, které si zvyky upravují podle svých měřítek.

 

I Slováci vyhlížejí zlaté prasátko a snaží se během Štědrého dne postit, zatímco večer na ně čeká bohatá a výživná večeře. Jejich štědrovečerní tabule by měla obsahovat 9 chodů a obsluhovat by měl pouze jeden vyvolený člověk. A co tedy na stole (a pod ubrusem) nesmí chybět? Nejznámější tradicí je dávat pod prostřený ubrus mince, které by měly zajistit blahobyt v rodině po celý následující rok. Mezi první chody patří oplatky s medem a česnekem. Ty mají posílit zdraví a osladit život jako to umí med. Namísto české rybí polévky mají tzv. kapustnicu (obdoba české zelňačky). Jako hlavní chod mají rybu s bramborovým salátem, ale ne vždy se jedná o kapra. Na stole nesmí chybět ani pupáky (neboli opekance). Jsou to malé buchtičky z chlebového těsta, které se namáčejí do horkého mléka, sypou se mletým mákem a polévají rozpuštěným máslem.

 

 

Německé Vánoce si žádají pravou drážďanskou štolu

 

Německá vlajka - jak se slaví Vánoce v NěmeckuV Německu můžeme hledat původ hned několika vánočních zvyků a tradic, především zdobení stromečku a samotných skleněných ozdob. Z Německa také pochází tradiční andělské zvonění (zvonící stromeček), které najdeme i v některých českých domácnostech. Dárky dětem nosí Weihnachtsmann s kapucí a zrzavými vlasy a vousy. Na německé straně Krušných hor vznikly fenomenální dřevěné pyramidy se svícemi, které dodnes patří k německé vánoční výzdobě.

 

Na žádném štědrovečerním stole nemůže chybět máslová štola. Recepty se liší podle spolkových zemí, výborná je například ta „pravá“ ze Saska, ale pekaři v Drážďanech si originální recept pečlivě střeží. I složení vánočních chodů se liší napříč zeměmi. Někde mají husu s červeným zelím, knedlíky, jablky a slaninou, jinde husu nahradí kachna. Mezi hlavní chody patří i různé ryby, jako například candát, kapr nebo štika. Na stole se často objevuje i jablečný závin s nakládanými třešněmi a ovocný salát s příchutí likéru.

 

 

Vánoční Polsko jako centrum křesťanských Vánoc

 

Polská vlajka - jak se slaví Vánoce v PolskuPolsko je známé svým originálním pojetím Vánoc, v kterém se mísí křesťanství s pohanskými zvyky. Děti zde věří, že Ježíšek na Štědrý den opustí nebe a přijíždí mezi pozemský lid na oslíkovi. Proto pod tradičním polským stromečkem nalezneme i seno, které je určeno pro unaveného oslíka. Během adventu je na prvním místě sounáležitost a rodina. Děti tvoří tradiční ozdoby, jako jsou hvězdy z papírů nebo barevné řetězy. Velmi důležitým atributem Vánoc jsou jesličky (šopky), které nesmějí chybět v žádné polské domácnosti. Dárky dětem nosí svatý Mikolaj a rozbalují se s první vycházející hvězdou.

 

Po rozbalení dárků přichází slavnostní večeře, která je zahájena tradicí lámání oplatky. I v Polsku je zvykem dávat pod prostřený stůl minci (groš), aby měla rodina dostatek financí v následujícím roce. Další oblíbený zvyk je prostřít pro jednoho člověka navíc. Co kdyby šel okolo vašeho domu poutník nebo jakýkoli jiný cizinec a měl hlad? Pokrmů je celkem dvanáct, podle křesťanských zvyklostí. Navíc číslo dvanáct je považováno za božské číslo a symbol dokonalosti (12 měsíců, matematické schopnosti, den a noc mají 12 hodin, 12 apoštolů). Mezi nejznámější chody patří například pirožky, krocan, ryby či různé moučníky. Oblíbené jsou především sladké žemle nebo vánoční makovce z kynutého těsta. Ale pozor! Máme zde jednu důležitou odlišnost. Poláci si dopřávají alkohol až po skončení půlnoční mše.

 

 

Rakouské Vánoce ve znamení trhů

 

Rakouská vlajka - jak se slaví Vánoce v RakouskuRakousko je po celém světě proslulé svými nádhernými vánočními trhy (Christkindlmärkte). Řada zvyků a pokrmů je stejná jako v Čechách, ale dají se najít odlišnosti. Stejně tak jako u nás, mají Rakušané adventní věnce, kalendáře a výzdobu z jehličí. Také trhají na svatou Barboru barborky a milují pečené kaštany a pražené mandle. Místo svařeného vína si ale vychutnávají punč a vedle vanilkových rohlíčků ještě pečou takzvaný kletzenbrot. Sladký chléb s křížalami, považovaný za nejstarší vánoční moučník světa.

 

Štědrovečerní večeře je podobná té české. Rakušané mají rádi kapra, řízky, ale nepohrdnou ani krůtou nebo kachnou. Na stole většinou najdeme i štrůdl a vánočku. Po večeři se rozbalují dárky a zpívají koledy. Rakušané jsou velice známí tím, že mají rádi vánoční koncerty a hudbu nechávají proniknout i do svých domovů. Věděli jste, že píseň „Tichá noc“ pochází z rakouského originálu „Stille Nacht, Heilige Nacht“?

 

 

A nezapomeňte na tu jedinou věc, kterou mají všechny země společnou. Užijte si čas strávený s těmi nejbližšími a uvědomte si, že není nic cennějšího než rodina a lidé, které máte rádi.

Celá rodina - máma, táta, dcera a syn. Všichni společně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.