Blog Archiv - Nesladkář

Zobrazuji 16 výsledků

Pro děti strašidelná zábava, pro dospělé vzpomínka na zesnulé – i to může být Halloween

Konec října a začátek listopadu je téměř po celém světě spojován se vzpomínkou na zesnulé blízké. Je to období kdy se prolíná svět mrtvých se světem živých, a to napříč všemi kulturami. V Česku slavíme Dušičky, v anglosaských zemích se slaví Halloween a například v jižní Americe tomuto svátku říkají El Día de los Muertos. Kde má tento zvyk kořeny a jak se vzpomíná na zesnulé ve 21. století?

Halloween v Česku nechceme!

Tak to je věta, kterou často slýchám, ale jen málokdo skutečně ví, odkud Halloween pochází. Možná se budete divit, ale ze Spojených států opravdu ne. Halloween vychází z keltského svátku Samhain. Keltové věřili, že 31. října se hranice mezi světem mrtvých a živých stírá, a proto zapalovali ohně a stavěli oltáře, aby se s mrtvými mohli spojit. Tento zvyk se rozvinul zejména v Irsku, odkud se dostal právě do Spojených států.

Mezi keltskými a dnešními tradicemi můžeme vidět velké množství podobností. Jednou z největších je vyřezávání bubáků z cukrové řepy, které si v anglosaských zemích pouze upravili na vyřezávání strašáka z dýně, kterému se říká „Jack-o´-lantern“. Další podobností jsou masky, které vycházejí jak z keltské, tak z křesťanské tradice. Lidé se převlékali za mrtvé (odtud pramení fenomén zombie).

Dušičky ve jménu vzpomínky na blízké

V Česku je Halloween populární především mezi dětmi, protože je spojován se strašidelnými historkami, bojovkami a průvody v maskách. V obchodech jsou na každém rohu typické oranžovo-černé halloweenské dekorace a sladkosti a hned vedle Vánoc je to zajisté výborný byznys. Ale proč dětem jednou za čas strašidelné bláznění nedopřát, že?

Děti by ale měly vědět, proč se tento svátek slaví. Svátek zesnulých je také spojován s křesťanskou tradicí, přičemž byl samotný svátek zaveden papežem již v roce 610. Katolíci totiž věří v očistec, ve kterém se mají duše očistit od těch nejhorších skutků. A právě na Dušičky mohly být skutky zemřelých zmírněny, pokud se za ně blízcí modlili.

Svátek zesnulých u nás připadá na 2. listopadu. Lidé v tomto období chodí na hřbitov a pokládají na hroby věnce a zapalují svíčky. Narozdíl od barevného halloweenu jsou Dušičky spíše tichou vzpomínkou na své zesnulé blízké.

A jak to probíhá u nás doma?

V naší rodině vzpomínáme na zesnulé blízké po celý rok, a tak jsou pro nás Dušičky spíše formalitou až povinností, což se nám úplně nelíbí. Na druhé straně Halloween nabízí tajuplné a barevné aktivity pro děti a my razíme motto „zábavy není nikdy dost“. Děti ale zároveň vědí, proč dlabeme dýně a zapalujeme svíčky. To je důležité.

Podívejte se na několik fotek z naší letošní halloweenské akce a napište mi, jak svátek slavíte (případně neslavíte) vy, a to na adresu info@nesladkar.cz nebo do zprávy na Facebooku naší stránky Nesladkáře. Budu moc ráda. 🙂 Také přikládám několik typů na naše oblíbené pohádky a filmy s halloweenskou tematikou.

A jestli si chcete užít předvánoční čas tak, jako Halloween, vyzkoušejte náš Nesladkář BETLÉM. Skvěle zpříjemní čekání na Štědrý den, rozšíří obzory a podnítí přirozenou dětskou zvědavost a tvořivost.

Vyrob si fanfrnoch!

Fanfr, fanfr, fanfrnoch, nastává nám nový rok

Víte, co je to fanfrnoch, bukač, bukál nebo třeba brumbál? Jedná se o tradiční lidový hudební nástroj, který je znám po celém světě. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku se s ním koledovalo na Nový rok.

První zmínka o fanfrnochu na našem území pochází z Berouna z konce 18. století. Tradice byla živá ještě na počátku 20. století, ale dnes už se s ní setkáme jen výjimečně.

Jak fanfrnoch vypadá a co umí?

Fanfrnoch je podle odborníků na hudbu něco mezi bicím a strunným hudebním nástrojem. Skládá se ze 3 částí, a to z těla, blány a svazku žní. Na tělo fanfnrochu se dá použít starý džbán, hrnec nebo třeba soudek. Hrdlo džbánku se překryje koženou blankou a uprostřed ní se vytvoří dírka, kterou se provléknou svazky žní.

Na fanfrnoch se hraje střídavě oběma rukama, které si hráč musí předem namočit do vody nebo naslinit. Dříve se také údajně užíval k navlhčení rukou i ocet, aby se docílilo co nejlepšího zvuku. Po poslechu ukázky, se vám možná bude zdát, že jde jen o nějaký rámus. Opak je ale pravdou, protože fanfrnoch se dá úpravou délky žní či natažením blanky dokonale naladit. Ale samozřejmě, že si na něj nezahrajete vaši oblíbenou písničku. Jedná se pouze o rytmický, doprovodný nástroj.

Jak si vyrobit alternativní fanfrnoch doma?

O fanfrnochu si povídáme v Nesladkáři Betlém a já jsem vám slíbila, že k úkolu nahraji i názorná videa. Podívejte se, jak jsem si doma vyrobila jednoduchý fanfrnoch a vytvořte si podobný.

Zhlédněte mé návodné video a vyrobte si fanfrnoch v pohodlí domova.
Můj fanfrnochový koncert si poslechněte zde.

A jak to vypadá, když na fanfrnoch hraje profesionál? Miroslav Stecher vám předvede, jak se vyrábí pořádný tradiční fanfrnoch, a dokonce vám na něj i zahraje.

Nezapomeňte se mi pochlubit svým fanfrnochem a určitě mi pošlete i video, jak na něj hrajete, a to na adresu info@nesladkar.cz. Budu moc ráda. 🙂

Při hraní si můžete zazpívat tradiční novoroční koledu:

Fanfr, fanfr, fanfrnoch, nastává nám nový rok,

nový rok nám nastává, koledy nám nandává.

Hou, hou, halelůjá.

Mlynář mele múku v tom bílým klobúku

ha mlynářka krupjici v tý hušatý čepjici,

hou, hou, halelůjá.

Ty mlynářuc slepjice zvrtály nám pšenice,

pšenice nám zvrtály,

do popela sedály,

hou, hou, halelůjá.

Běží zajíc k jaboru, nese pytel zázvoru,

naše kočka doma leží, zdvíhá vocas, teký běží,

hou, hou, halelůjá.

Originální adventní kalendáře aneb ať má čekání smysl

Za týden začíná advent a to znamená jediné – adventní kalendář. Zapomeňte letos na kupované kalendáře plné sladkostí a vyrobte si vlastní. Nechte se inspirovat mými tipy a užijte si předvánoční čas naplno.

Použijte to, co už máte doma

Asi nejznámější podomácku vyrobenou variantou je adventní kalendář z ruliček od toaletního papíru. Ruličky můžete vyskládat do různých tvarů, nabarvit je, ozdobit a nakonec naplnit úkoly nebo malými dárečky.

Krabičky od zápalek přináší domovu teplo a světlo, ale také mohou být skvělým stavebním materiálem pro adventní kalendář. Můžete si z nich vytvořit 24 šuplíčků, do kterých vložíte maličkosti nebo záludné úkoly. Inspirujte se adventními úkoly z webu proevinku.cz. Mezi aktivitami najdete například: nauč se básničku pro Mikuláše, pověs jmelí, obstarej kapra a pomoz rodičům s vánočním úklidem.

Máte doma nafukovací balonky? I z nich totiž vyrobíte netradiční adventní kalendář. Napište na lísteček úkol nebo vzkaz a vložte ho do nenafouknutého balonku. Ten pak nafoukněte a očíslujte. Balonky můžete ozdobit třpytkami, stuhami nebo fixkami. Fantazii se meze nekladou. A nezapomeňte dát kalendáři tvar. Vyskládejte balonky například do tvaru stromečku.

Kde najdu další inspiraci?

Dnešní digitální doba je skvělá v tom, že se lidé navzájem inspirují. Přidejte se do tvořivých Facebookových skupin (moje oblíbené: KREATIVNÍ TVOŘENÍ S DĚTMI, Hry, tvoření a zábava pro děti, Milujeme Vánoce po celý rok 🎅 🎄 🌟) a čerpejte nápady od ostatních maminek, babiček, dcerušek a tetiček (občas tam narazíte i na kreativní tatínky).

Jestli neznáte sociální síť Pinterest, tak zbystřete, protože se stane vaší malou závislostí. Najdete tam tipy, návody nebo DIY na cokoliv si vzpomenete (od zahrady přes tvoření až po tipy na vánoční dárky). Do vyhledávání stačí napsat ‚‚adventní kalendář‘‘ nebo ‚‚advent calendar‘‘. Věřím, že vás to nadchne a vyrobíte se svými dětmi (nebo pro ně) ten nejkrásnější kalendář. Váš kalendář.

Nemáte na tvoření čas?

Naštěstí trh nabízí zajímavé adventní kalendáře, které jsou ideální volbou pro ty, kteří svým dětem nechtějí přilepšovat čokoládičkami a zároveň chtějí, aby se dítě něco naučilo nebo dozvědělo.

Doufám, že vás dnešní článek inspiroval a už se těším až mi pošlete své výtvory na email: info@nesladkar.cz nebo na zeď stránky Nesladkář.

Přeji vám krásné prožití adventu,

Lucie

Jak vznikly adventní kalendáře?

S ustupujícím podzimem přichází na řadu ledová zima a všechny malé děti se začínají těšit na Ježíška. Čekání je pro děti velmi zdlouhavý proces, a tak jim dospělí již po několik desítek let zpříjemňují čekání adventním kalendářem. Jak tento zvyk vznikl a kde má svůj původ?

Křesťanská tradice

Ostatně jako celé Vánoce, i adventní kalendáře vznikly z křesťanské tradice. Již v 19. století se objevují první formy adventních kalendářů. Němečtí protestanti si ulehčovali čekání na Štědrý den tak, že každý den napsali křídou na zeď čárku. Mezi jiné formy „odpočítávadel“ patřily například adventní hodiny nebo adventní svíce, kterých bylo celkem 24.

Adventní kalendář jako umělecké dílo

První dochovaná zmínka pochází z roku 1851, přičemž šlo o dřevěný, ručně vyrobený kalendář, který obsahoval biblické motivy. Původní kalendáře byly bohatě ilustrovány, a to především náboženskými výjevy a ikonami. Každý kalendář byl v podstatě malým uměleckým dílem.

Na počátku 20. století se začal sériově vyrábět první adventní kalendář s názvem „V zemi Ježíškově“. Za jeho vznikem stál Gerhard Lang, který je považován za otce moderních adventních kalendářů. Než se stal komerčně úspěšným, sloužil ve školách jako pomůcka v hodinách náboženství. Obsahoval totiž 24 básniček, ke kterým měly děti za úkol nalepit různé obrázky. Na Štědrý den z obrázků vznikl vánoční výjev zimní krajiny.

Je libo adventní kalendář za 180 000 dolarů?

V 50. a 60. letech se začaly Vánoce komercializovat a s tím i adventní kalendáře, které se rozšířily po celém světě. Dnes existují stovky různých variant od sladkých, přes edukativní až po nejdražší kalendáře světa. Firma Tiffany & Co v roce 2019 přišla s modrým adventním kalendářem, který obsahuje luxusní šperky a dárečky v hodnotě 180 000 dolarů. To asi musí být někdo opravdu hodný.

Zkuste letos prožít advent jinak a pořiďte si Nesladkář.

S přáním nádherně strávených chvilek s vašimi nejbližšími,

Lucie

Vánoční tradice napříč střední Evropou

Přemýšleli jste někdy o tom, že ačkoli jsme součástí střední Evropy, máme všichni jinou národní identitu a odlišné (někdy diametrálně) tradice? Dnes se podíváme na to, jaké rozdíly panují při oslavách Vánoc napříč všemi středoevropskými zeměmi. Tak co máte k večeři, sousedé?

Vánoční tabule na Slovensku

Slovenské vánoční tradice se od těch českých příliš neliší. Hlavním rozdílem je vyšší zastoupení věřících, které se na Vánocích projevuje. Podle nejnovějších průzkumů se k některé z církví hlásí až 84 % obyvatel. Velkou roli, ostatně jako v každé zemi, hrají i jednotlivé regiony a konkrétní rodiny, které si zvyky upravují podle svých měřítek.

I Slováci vyhlížejí zlaté prasátko a snaží se během Štědrého dne postit, zatímco večer na ně čeká bohatá a výživná večeře. Jejich štědrovečerní tabule by měla obsahovat 9 chodů a obsluhovat by měl pouze jeden vyvolený člověk. A co tedy na stole (a pod ubrusem) nesmí chybět? Nejznámější tradicí je dávat pod prostřený ubrus mince, které by měly zajistit blahobyt v rodině po celý následující rok. Mezi první chody patří oplatky s medem a česnekem. Ty mají posílit zdraví a osladit život jako to umí med. Namísto české rybí polévky mají tzv. kapustnicu (obdoba české zelňačky). Jako hlavní chod mají rybu s bramborovým salátem, ale ne vždy se jedná o kapra. Na stole nesmí chybět ani pupáky (neboli opekance). Jsou to malé buchtičky z chlebového těsta, které se namáčejí do horkého mléka, sypou se mletým mákem a polévají rozpuštěným máslem.

Německé Vánoce si žádají pravou drážďanskou štolu

V Německu můžeme hledat původ hned několika vánočních zvyků a tradic, především zdobení stromečku a samotných skleněných ozdob. Z Německa také pochází tradiční andělské zvonění (zvonící stromeček), které najdeme i v některých českých domácnostech. Dárky dětem nosí Weihnachtsmann s kapucí a zrzavými vlasy a vousy. Na německé straně Krušných hor vznikly fenomenální dřevěné pyramidy se svícemi, které dodnes patří k německé vánoční výzdobě.

Na žádném štědrovečerním stole nemůže chybět máslová štola. Recepty se liší podle spolkových zemí, výborná je například ta „pravá“ ze Saska, ale pekaři v Drážďanech si originální recept pečlivě střeží. I složení vánočních chodů se liší napříč zeměmi. Někde mají husu s červeným zelím, knedlíky, jablky a slaninou, jinde husu nahradí kachna. Mezi hlavní chody patří i různé ryby, jako například candát, kapr nebo štika. Na stole se často objevuje i jablečný závin s nakládanými třešněmi a ovocný salát s příchutí likéru.

Vánoční Polsko jako centrum křesťanských Vánoc

Polsko je známé svým originálním pojetím Vánoc, v kterém se mísí křesťanství s pohanskými zvyky. Děti zde věří, že Ježíšek na Štědrý den opustí nebe a přijíždí mezi pozemský lid na oslíkovi. Proto pod tradičním polským stromečkem nalezneme i seno, které je určeno pro unaveného oslíka. Během adventu je na prvním místě sounáležitost a rodina. Děti tvoří tradiční ozdoby, jako jsou hvězdy z papírů nebo barevné řetězy. Velmi důležitým atributem Vánoc jsou jesličky (šopky), které nesmějí chybět v žádné polské domácnosti. Dárky dětem nosí svatý Mikolaj a rozbalují se s první vycházející hvězdou.

Po rozbalení dárků přichází slavnostní večeře, která je zahájena tradicí lámání oplatky. I v Polsku je zvykem dávat pod prostřený stůl minci (groš), aby měla rodina dostatek financí v následujícím roce. Další oblíbený zvyk je prostřít pro jednoho člověka navíc. Co kdyby šel okolo vašeho domu poutník nebo jakýkoli jiný cizinec a měl hlad? Pokrmů je celkem dvanáct, podle křesťanských zvyklostí. Navíc číslo dvanáct je považováno za božské číslo a symbol dokonalosti (12 měsíců, matematické schopnosti, den a noc mají 12 hodin, 12 apoštolů). Mezi nejznámější chody patří například pirožky, krocan, ryby či různé moučníky. Oblíbené jsou především sladké žemle nebo vánoční makovce z kynutého těsta. Ale pozor! Máme zde jednu důležitou odlišnost. Poláci si dopřávají alkohol až po skončení půlnoční mše.

Rakouské Vánoce ve znamení trhů

Rakousko je po celém světě proslulé svými nádhernými vánočními trhy (Christkindlmärkte). Řada zvyků a pokrmů je stejná jako v Čechách, ale dají se najít odlišnosti. Stejně tak jako u nás, mají Rakušané adventní věnce, kalendáře a výzdobu z jehličí. Také trhají na svatou Barboru barborky a milují pečené kaštany a pražené mandle. Místo svařeného vína si ale vychutnávají punč a vedle vanilkových rohlíčků ještě pečou takzvaný kletzenbrot. Sladký chléb s křížalami, považovaný za nejstarší vánoční moučník světa.

Štědrovečerní večeře je podobná té české. Rakušané mají rádi kapra, řízky, ale nepohrdnou ani krůtou nebo kachnou. Na stole většinou najdeme i štrůdl a vánočku. Po večeři se rozbalují dárky a zpívají koledy. Rakušané jsou velice známí tím, že mají rádi vánoční koncerty a hudbu nechávají proniknout i do svých domovů. Věděli jste, že píseň „Tichá noc“ pochází z rakouského originálu „Stille Nacht, Heilige Nacht“?

A nezapomeňte na tu jedinou věc, kterou mají všechny země společnou. Užijte si čas strávený s těmi nejbližšími a uvědomte si, že není nic cennějšího než rodina a lidé, které máte rádi.