Vánoční tradice napříč střední Evropou
Přemýšleli jste někdy o tom, že ačkoli jsme součástí střední Evropy, máme všichni jinou národní identitu a odlišné (někdy diametrálně) tradice? Dnes se podíváme na to, jaké rozdíly panují při oslavách Vánoc napříč všemi středoevropskými zeměmi. Tak co máte k večeři, sousedé?
Vánoční tabule na Slovensku
Slovenské vánoční tradice se od těch českých příliš neliší. Hlavním rozdílem je vyšší zastoupení věřících, které se na Vánocích projevuje. Podle nejnovějších průzkumů se k některé z církví hlásí až 84 % obyvatel. Velkou roli, ostatně jako v každé zemi, hrají i jednotlivé regiony a konkrétní rodiny, které si zvyky upravují podle svých měřítek.
I Slováci vyhlížejí zlaté prasátko a snaží se během Štědrého dne postit, zatímco večer na ně čeká bohatá a výživná večeře. Jejich štědrovečerní tabule by měla obsahovat 9 chodů a obsluhovat by měl pouze jeden vyvolený člověk. A co tedy na stole (a pod ubrusem) nesmí chybět? Nejznámější tradicí je dávat pod prostřený ubrus mince, které by měly zajistit blahobyt v rodině po celý následující rok. Mezi první chody patří oplatky s medem a česnekem. Ty mají posílit zdraví a osladit život jako to umí med. Namísto české rybí polévky mají tzv. kapustnicu (obdoba české zelňačky). Jako hlavní chod mají rybu s bramborovým salátem, ale ne vždy se jedná o kapra. Na stole nesmí chybět ani pupáky (neboli opekance). Jsou to malé buchtičky z chlebového těsta, které se namáčejí do horkého mléka, sypou se mletým mákem a polévají rozpuštěným máslem.
Německé Vánoce si žádají pravou drážďanskou štolu
V Německu můžeme hledat původ hned několika vánočních zvyků a tradic, především zdobení stromečku a samotných skleněných ozdob. Z Německa také pochází tradiční andělské zvonění (zvonící stromeček), které najdeme i v některých českých domácnostech. Dárky dětem nosí Weihnachtsmann s kapucí a zrzavými vlasy a vousy. Na německé straně Krušných hor vznikly fenomenální dřevěné pyramidy se svícemi, které dodnes patří k německé vánoční výzdobě.
Na žádném štědrovečerním stole nemůže chybět máslová štola. Recepty se liší podle spolkových zemí, výborná je například ta „pravá“ ze Saska, ale pekaři v Drážďanech si originální recept pečlivě střeží. I složení vánočních chodů se liší napříč zeměmi. Někde mají husu s červeným zelím, knedlíky, jablky a slaninou, jinde husu nahradí kachna. Mezi hlavní chody patří i různé ryby, jako například candát, kapr nebo štika. Na stole se často objevuje i jablečný závin s nakládanými třešněmi a ovocný salát s příchutí likéru.
Vánoční Polsko jako centrum křesťanských Vánoc
Polsko je známé svým originálním pojetím Vánoc, v kterém se mísí křesťanství s pohanskými zvyky. Děti zde věří, že Ježíšek na Štědrý den opustí nebe a přijíždí mezi pozemský lid na oslíkovi. Proto pod tradičním polským stromečkem nalezneme i seno, které je určeno pro unaveného oslíka. Během adventu je na prvním místě sounáležitost a rodina. Děti tvoří tradiční ozdoby, jako jsou hvězdy z papírů nebo barevné řetězy. Velmi důležitým atributem Vánoc jsou jesličky (šopky), které nesmějí chybět v žádné polské domácnosti. Dárky dětem nosí svatý Mikolaj a rozbalují se s první vycházející hvězdou.
Po rozbalení dárků přichází slavnostní večeře, která je zahájena tradicí lámání oplatky. I v Polsku je zvykem dávat pod prostřený stůl minci (groš), aby měla rodina dostatek financí v následujícím roce. Další oblíbený zvyk je prostřít pro jednoho člověka navíc. Co kdyby šel okolo vašeho domu poutník nebo jakýkoli jiný cizinec a měl hlad? Pokrmů je celkem dvanáct, podle křesťanských zvyklostí. Navíc číslo dvanáct je považováno za božské číslo a symbol dokonalosti (12 měsíců, matematické schopnosti, den a noc mají 12 hodin, 12 apoštolů). Mezi nejznámější chody patří například pirožky, krocan, ryby či různé moučníky. Oblíbené jsou především sladké žemle nebo vánoční makovce z kynutého těsta. Ale pozor! Máme zde jednu důležitou odlišnost. Poláci si dopřávají alkohol až po skončení půlnoční mše.
Rakouské Vánoce ve znamení trhů
Rakousko je po celém světě proslulé svými nádhernými vánočními trhy (Christkindlmärkte). Řada zvyků a pokrmů je stejná jako v Čechách, ale dají se najít odlišnosti. Stejně tak jako u nás, mají Rakušané adventní věnce, kalendáře a výzdobu z jehličí. Také trhají na svatou Barboru barborky a milují pečené kaštany a pražené mandle. Místo svařeného vína si ale vychutnávají punč a vedle vanilkových rohlíčků ještě pečou takzvaný kletzenbrot. Sladký chléb s křížalami, považovaný za nejstarší vánoční moučník světa.
Štědrovečerní večeře je podobná té české. Rakušané mají rádi kapra, řízky, ale nepohrdnou ani krůtou nebo kachnou. Na stole většinou najdeme i štrůdl a vánočku. Po večeři se rozbalují dárky a zpívají koledy. Rakušané jsou velice známí tím, že mají rádi vánoční koncerty a hudbu nechávají proniknout i do svých domovů. Věděli jste, že píseň „Tichá noc“ pochází z rakouského originálu „Stille Nacht, Heilige Nacht“?
A nezapomeňte na tu jedinou věc, kterou mají všechny země společnou. Užijte si čas strávený s těmi nejbližšími a uvědomte si, že není nic cennějšího než rodina a lidé, které máte rádi.
